Revolution

Tak tedy konečně jsem zakusila noční život v Petrohradě! Sice trochu minimalisticky, ale přece. Včera jsme se vypravily s Julií, mojí ruskou kamarádkou z kolejí, do klubu Revolution, který se nachází blízko Gostiného dvora. Julie studuje taky psychologii a má krásný smích. Šly jsme na ruskou kapelu Možževělnik ( to znamená jalovec), ve které hrají Juliini známí a mluvila o jejich koncertě už týden. Vešly jsme do nějakého vchodu z ulice, který vypadal jako lepší hladové okno, takže by člověk vůbec nečekal, že vevnitř bude něco tak rozlehlého a relativně pěkného, spíš luxusního. Než nás pustili k pokladně tak nám pán v obleku nezkontroloval pouze tvář a hadry, jak je tu zvykem (facekontrol - ochranka klubu má právo nepustit tě dovnitř, pokud jim nejsi sympatická, nebo nemáš dobré hadry:)), ale i tašky a musely jsme projít pod takovou tou věcí ktará zapípá, když máš u sebe nějaký kov. Vyhodili mi pití, ale žvýkačky jsem propašovala. A pak přišla ta dlouho očekávaná chvíle. Jmenovalo se Něvské, bylo světlé a bylo vklidu. Takové osvěžující a řekla bych že míň alkoholické než u nás. Pak přišlo další překvapení večera, když se na podiu objevil Tomy. Zdá se, že vede ještě druhý tajný život v Rusku a nechává si říkat Boris, tak bacha na něj. Každopádně byl zábavný a dokonce se částečně svlékl. Kapela byla na ruské poměry moc dobrá, na české taková normální. Byly chvíle, kdy jsem si říkala, že jim to šlape a pak byly chvíle, kdy jsem si říkala, co to tam kluci vyvádíte. Částečně to taky bylo klišé ale na druhou stranu se na to dalo tancovat. Nejlepší písničky byly, když zpíval Tomy, čímž bych mu touto cestou chtěla poděkovat. Strašně zajímavé bylo Ruské publikum. Byli do toho úplně ponoření, všichni zpívali, tancovali a byli hrozně přirození a otevření ve svém projevu. Bylo to takové vřelé a hodně emotivní. Velký rozdíl oproti čechám a řekla bych že pro kapelu velký zážitek. Pro mě též. Každopádně ve výsledku prima večer. Julie sla po koncete na nejakou oslavu narozenin a já jsem jela na koleje, to znamena, že jsem šla pak od metra na koleje potmě sama navzdory všem pjotrovym vystraham. Ale bylo to vklidu, všude byli lidi a cítila jsem se bezpečně.
Dnes jsem byla v Petrodvorci. Ale o tom více zítra, teď už půjdu spát.